Dokážete si představit, že by někdo dlouhodobě podnikal v případě, že by z toho nic neměl? Že by pracoval třeba i od rána až do večera, den co den, a to jenom proto, aby vždy zjistil jedině to, že zůstal na nule nebo na tom dokonce prodělal? To určitě ne, že? Lze si představit, že se někdo do takové situace dostane, protože to se stává, ale že by to někdo dělal dobrovolně, tomu už se věřit nechce. Protože se má podnikáním hlavně vydělávat.

A tak lidé podnikají nejraději jenom tehdy, když to vynáší. A pokud se objeví problémy, pak se s nimi smíří leda tehdy, když jsou tyto zřejmě jenom dočasné a dají se překonat. A pokud se pak dočasné problémy překonávají, jak se postupuje? Pochopitelně se šetří, mění se nevýnosné činnosti za činnosti výnosné, hledají se noví dobří obchodní partneři a zákazníci. A pokud na to nestačí vlastní peníze, shánějí se podnikatelé půjčky, díky kterým by podnikatelé vydrželi do doby, než se vše zlepší, a financovali by tím to, na co se vlastních peněz nedostává.

Ale s těmi půjčkami to nemusí být nijak snadné. Jistě, nabídka je pestrá, ale to ještě neznamená, že podnikatel vybere některou z nich a rovnou ji dostane. Aby někdo takový půjčku dostal, musí nejprve splnit to, co se od něj očekává. Což jsou v případě bankovních půjček přinejmenším dost vysoké příjmy a čisté registry dlužníků. Kdo toto bankám nemůže nabídnout, neuspěje a půjčku nedostane.

Ale podnikatelé navzdory tomu půjčky potřebují. A tak to v případě neúspěchu v bance musí zkusit někde jinde. A tak hledají. A nakonec coby majitelé nemovitostí žádají o nebankovní hypotéky. Protože u těch právě díky ručení nemovitostmi uspějí. A to tak rychle a snadno, že nad nebankovní hypotéky není. A to je také důvod, proč je americká hypotéka bez dokládání příjmů pro tolik lidí vítaná a není jen poslední volbou, když už není jiná možnost.