Odhlédněme od konspiračních teorií a zpochybnění všeho, co jen lze. Dříve byli zprávy jen v novinách, pak se rozmohli v televizi a noviny měli co dělat, aby si udrželi své živobytí a dneska televizi zazdil internet. Všechno má svůj důvod, ale nepřeceňujme rychlost a dostupnost internetu.

Televize vs Internet

–          Televize má svá pravidla a omezení, internet není omezen ničím a každý si tam může dát co chce
–          V televizi by se nemělo vysílat nic, co nemá pravdivý podklad, internet nic takového nepotřebuje
–          Televize vysílá dvakrát denně, internet stále
–          Na televizi pořád běží otravné reklamy, na internetu si je můžu vypnout
–          Televize se zaměřuje stále na ta samá témata, internet je zdánlivě rozmanitější
–          V televizi jsou rozhovory se slavnými osobnostmi, na internetu jsou samomluvy slavných youtuberů
–          Televize může být ovlivněna, internet vysílá bez omezení
–          Televize není symbolem svobody, kdežto internet ano

Takže teda jak?

Asi si všichni uvědomujeme, že nic z toho není tak úplně pravda. Všechno má svá úskalí, tam kde se nám placené kanály snaží vnutit nějakou pravdu a my před tím utíkáme na internet, tam se nám na internetu snaží někdo jiný vnutit zase svou pravdu. V konečném důsledku jde jen o přesvědčovací sílu.
Ať své zprávy hledáme na internetu nebo v televizi, je to jedno. Všude se musíme zamýšlet nad tím, jak byla zpráva sehnána, kde se to převrací, aby to bylo zajímavější a jak moc bych tomu měl věřit a věnovat tomu svůj čas.

Česká televize je ze zákona nezávislou vysílací stanicí placenou z daní. Nesmí být ovlivněna žádnou politickou stranou a ani prezidentem. Ve své historii jistě udělala chyby a nechala se někým zastrašit, nebo ovlivnit, ale obecně jí spolu s českým rozhlasem náleží neutrální status a nikomu by se zdánlivě neměli zodpovídat.
Stejně na tom jsou všichni, co píší a točí nezávisle na internet, avšak česká televize má své zásady, kterými se řídí. To lidé na internetu mají málokdy. Protože lidé chtějí to, co je agresivní a rozhodné, jdou přirozeně k těm, co sprostě nadávají, pomlouvají a vystupují proti ostatním agresivně. Je to zajímavý způsob útěku od reality, protože chceme slyšet, co máme dělat, abychom se sami nemuseli rozhodovat.